Vaud / Waadt

Distrikt  Nyon - HRADY
GINGINS      
přestavěná tvrz a gotický kostel
lokace :    46°24'33.30" /  6°10'48.07"

znak městečka Gingins

         

 

Okolí obce bylo osídleno v minulosti římským obyvatelstvem, jenž zde založilo a provozovalo slévárnu olova. V této době byla osada nazývána Gimmianus. Území je postupně kultivováno a je začleněno pod správní oblast „Colonia Julia Equestris“. S rozpadem Římské říše je tato kolonie napadána nájezdy germánských kmenů a podléhá anarchii, která dává vzniku lokálních panství - dominikálů. Zdejší oblast Divonne si přivlastnili páni z Divonne, jenž se postupně dostali pod sféru vlivu ženevských hrabat, pozdějších Savojců.
V r. 1123 rod z Divonne listinou umožňuje osadě cisterciáckých mnichů využívání celého východního svahu Jury, respektive oblast Dole s prameny ve Valserine. Tato osada se stává v r. 1131 základem cisterciáckého opatství Bonmont. Později dochází k dědickému dělení rodu z Divonne mezi dva syny donátora kláštera Bonmont. Starší Gaucher („Křivák“), přijímá jako svůj díl území Divonne a mladší Etienne dědí z území z Gingins, jehož jméno začne také používat. Jeho panství bylo tvořeno ještě osadami a zbožím v oblastech Signy, Arnex, Borex, Trelex a Givrins.
V r. 1211 nám listinně opat ze St. Oyend (později St. Claude ve Francii) potvrzuje existenci místní kaple a faráře. Další a první písemná zmínka o vsi pochází z r. 1312, kdy je smluvně uspořádáno rozdělení majetků mezi pány z Gingins a kláštery St. Oyend a Bonmont. Pravost této listiny dosvědčuje svým podpisem mimo jiné také farář z Gingins.
Rod z Gingins patřil v době středověku k významným savojským rodům. Prvním nám skutečně známým a písemně potvrzeným příslušníkem rodu je Aymon z Gingins, zmiňovaný na počátku 13. stol. Zda zde sídlil na nějakém panském sídle nebo dvoru nám není známo, nicméně si tento rod udržel zdejší svá práva a pozemky až do pol. 18 stol. V r. 1757 přechází majetek Gingins do jiných rukou, avšak v r. 1839 plukovník Ludvík- Jiří z Gingins opět kupuje bývalé panství rodu a připojuje jej ke svému majetku. Rod však vymírá v r. 1911 smrtí Alberta, syna Ludvík Jiřího z Gingins. V letech 1440 až 1444 si tento rod staví, snad na místě staršího sídla nebo hospodářského dvorce, pozdně gotickou tvrz na hraně mírného svahu v bažinatém terénu nedaleko místní říčky (potoka).
Po dobytí kantonu Vaud bernskými vojsky v r. 1536 je panství rodu začleněno pod správu fojta z Nyonu. V r. 1711 toto správcovství přechází do r. 1757 na správce z Bonmont a poté do r. 1798 opět na Nyon. V letech 1798 až 1803 je území Gingins začleněno společně s kantonem  Leman do Helvétské republiky.
Reformovaný kostel sv. Vavřince je poprvé zmiňován již v r. 1211. Při kostelu stojící fara pochází z 18. stol. V jádru obce jsou zachované rolnické domky ze 17. až 19. stol.

Tvrz je mohutná čtverhranná stavba, jejíž obvodové zdivo je bočně flankováno třemi čtverhrannými věžemi. Navzdory několika stavebním úpravám si uchránila svůj středověký vzhled a ráz. K tvrzi (zámku) byl v minulosti zřízen také park, jenž zahrnoval i zmiňovanou říčku. Dnes je objekt a pozemky v soukromých rukou a jsou veřejnosti nepřístupné. Z dalšího opevnění místa se nám nezachovalo nic.
Kostel je v jádru románská svatyně, v době gotiky zvětšená (průčelí) s pozdějšími stavebními (drobnými) úpravami.
Nejblíže se nachází Genolier a Duillier

ruina Genolier Molard

zpět na mapu distriktu Nyon

 hrad Nyon