Chust

CHUST

zarostlá zřícenina renesanční pevnosti s gotickým jádrem

Založeni chustského hradu bývá někdy kladeno už do časů krále sv.Štěpána (1001-38), jindy do dob krále sv. Ladislava kol r. 1090. Dalším hypotetickým údobím vhodným pro stavbu hradu bylo panování krále Imricha (1192-1204). V té době už byly totiž otevřeny nedaleké významné solné doly v Marmaroši - Sigetu.

Nejstarší listinná zpráva o hradu však pochází až z r. 1353. Byl tedy postaven nejspíš králem na počátku 14.st. jako centrum nové vzniklého marmarošského komitátu (1303) v době, kdy byla zdejší krajina, zpustlá dosud po tatarském vpádu r.1241, nově kolonizována, zejména německými osadníky.

R. 1329 udělil král Karel Robert z Anjou Chustu městské privilegium, r. 1397 předal král Zikmund hrad sedmihradskému vévodovi Dragovi a r. 1405 Petru Perényimu. Později patřil hrad spišskému hraběti Imrichu Zápolskému, ve 3.čtvrtině 15.st. králi Matyáši Korvínovi, který tu r.1454 nechal věznit své politické odpůrce, koncem století pak královně Beatrici.

Rodina Perényiů usilovala od r.1489 o získání hradu, ale podařilo se jí to až r. 1511, kdy získal Gabriel Perényi hrad, panství a solné doly do pronájmu od panovníka za 20 000 zlatých ročně. Ale už r. 1514 vypukla hornická vzpoura, která posléze přerostla v selskou válku, tzv. Dóžiho povstání. Povstalci v něm obsadili Chustský i Mukačevský hrad, ale nakonec bylo povstání krvavě potlačeno.

Po bitvě u Moháče r. 1526 připadl Chust Sedmihradsku, které bylo vůči Turkům ve vazalském vztahu, a tak r.1527 připadl hrad uherskému králi Janu Zápolskému. Po jeho smrti r.1540 připadl hrad zpět císaři Ferdinandovi.

Zápolského syn vévoda Jan II. však neuznával Ferdinandovu vládu v Uhrách a jeho povstalecké vojsko pod velením Ondřeje Báthoryho r.1556 oblehlo a po dlouhém obležení 12.1.1557 dobylo hrad, který se pak stal majetkem královny Izabely Zápolské.

R. 1558 císařský generál Lazar Schwenda neúspěšně dobýval hrad a r. 1566 se pod ním opět bojovalo - Jan II. Zikmund spolu s tureckým pašou Husejnem zde porazili generála Schwendu a zatlačili jej až do Košic.

R. 1571 získává hrad sedmihradský vévoda a pozdější polský král Štěpán Báthory, byl tu vězněn také vévoda Pietro, jeden z milenců Kateřiny Medicejské. Po smrti vévody Štěpána (†1586), který vedl tzv. livonskou válku s Ruskem, předal jeho syn Zikmund Sedmihradsko Habsburkům.

R. 1594 zpustošili zdejší krajinu krymští Tataři pod vedením chána Giva. Vypálili město, ale o hrad se nepokusili. R. 1598 byl při dalším vpádu osmdesátitisícového sedmihradského vojska hrad dobyt Tatary, ale už v září 1599 jej znovu obsadilo císařské vojsko.

V r. 1606 byl hrad v držení Štěpána Bocskaye, později jej koupil za 90.000 zlatých Valentin Drugeth z Humenného. R. 1616 koupil hrad Štěpán Bethlén a po jeho smrti připadl Chust Františku Rédeiovi. Za něj po r. 1660 neúspěšně dobývala hrad turecká vojska paši Husejna. Po Rédeiově smrti r. 1665 se stal kapitánem hradu osmiletý Imrich Thököly.

Za uherského povstání po r. 1677 změnil Chustský hrad několikrát své držitele, r. 1677 jej dobyli kuruci, r. 1687 císařští.

V r. 1692 vybuchla prachárna a část hradu byla zničena, r. 1699 však nařídil císař Leopold jeho obnovu.

Roku 1703 vypuklo v Uhrách rozsáhlé Rákocziho povstání a 17.8.1703 se posádka hradu, kde bylo v té době vojenské vězení, přidala k povstalcům. Na konci povstání hrad oblehl a po krátkém boji dobyl císařský generál Actonyi. Císař poté nařídil hrad zbořit, k destrukci však nedošlo a už r. 1717 hrad znovu posloužil při dalším vpádu dvacetitisícové hordy krymských Tatarů. Ti byli poraženi a císař Karel VI.(uherský král Karel III.) nechal po r. 1722 hrad opět opravit.

V červnu 1748 odnesla veliká bouře na hradě většinu střech, ale z nařízení Marie Terezie byl hrad ještě částečně opraven. Dílo zkázy dokonala obrovská bouře 3.července 1766, kdy byl hrad na třech místech včetně skladiště prachu zasažen bleskem a zcela vyhořel. Po císařovnou nařízené inspekci, kdy hrad r. 1773 osobně navštívil Josef II., byl nakonec od r. 1776 zcela pustý, když jej po rozkazu císaře Josefa II. opustila vojenská stráž.

V okolí se nachází hrady v kraji L´vov a pevnost Mukačevo


pevnost Mukačevo	zpět na mapu kraje Užgorod (Zakarpatsko)´	hrad Užgorod