Nevicke

NEVICKE

zřícenina hradu na 264 metrů vysokém vrchu

další fotky hradu (klikni brána)

Od Užhorodu asi deset kilometrů na severovýchod, v dolině řeky Úže, na 264 metrů vysokém vrchu nad obcí Nevické Podhradí, jsou dodnes zachovalé ruiny hradu Nevického

Hrad Nevické je prvně vzpomínán v dějinách r. 1364, potom r. 1427, a to pod jménem „Castrun Nyuichke" a „Newychke". Patřil mezi pohraniční karpatské pevnosti, kterých úlohou od dávných dob bylo strážit obchodní cestu, vedoucí z uherských rovin přes Užecký průsmyk do Polska. Jméno hradu dokazuje, že je původu slovanského.

Hrad byl podle místních pověstí podzemní chodbou spojen s užhorodským hradem.

Nevíme, kdo byl jeho zakladatelem. První zprávu o něm máme z doby panovníka Ondřeje III., který ho proti usnesení budínského sněmu daroval krajinskému palatínovi Omodejovi, z čehož potom povstaly roztržky a nedorozumění. Ale Omodejovci nebyli dlouho pány hradu, neboť haličský kníže Lev II., manžel dcery předešlého uherského krále Bély, si dělal nároky na trůn a štval podkarpatské obyvatelstvo proti panovníkovi Karlovi Robertovi. Výsledek štvanic byl, že lid z okolí Užhorodu se vzbouřil. Když pán nevického hradu, Ladislav Omodej viděl, že vzbouřený lid ho ohrožuje a že by se těžko ubránil, jednoduše se přidal k němu a stal se přívržencem knížete Lva. Když se král Karel Robert o tom dozvěděl, dal příkaz poslat do údolí Úže spišské kopiníky, aby udělali pořádek. Povstalci se ukryli v okolních lesích a tam odolávali královskému vojsku celých deset roků. Vůdce královského vojska, bán Mičk, se potom obrátil proti hradu Nevickému a dobyl ho po dlouhém obléhání. Ale Omodejovi sa podařilo z hradu utéct do Polska.

Panovník Robert Karel potom daroval hrad Nevické svému přívrženci Filipu Drugethovi, který přišel s ním z Itálie a kterému už daroval hrad Zemplín. Drughetovci byli pány Nevického hradu skoro čtyřista roků.

Jeden z těchto Drugethovců, jménem Kašpar, se stal loupežným rytířem. Stal se postrachem širokého okolí. Plenil vše, co mu přišlo pod ruku. Při jedné takové akci v opilosti zabil jednoho ze svých druhů – šlechtice - což se pokládalo za velký hřích. Král Rudolf poslal vojsko a přikázal Kašpara polapit a jeho hrad obsadit. Podařilo se mu však utéct do Polska.

Po smrti Kašpara užívala jeho majetky a bývala na hradě jeho vdova. Rodina vdovu podezřívala, že její malý syn Juraj Drugeth, není jejím dítětem, že zemřel a ona si přivlastnila cizí. I začali proto vdovu pronásledovat. Valentin Drugeth z Humenného, zemplínsky župan a kapitán bočkajovských vojsk chtěl hrad získat. Vdova se statečně bránila, ale nakonec hlad a nedostatek vody na hradě ji donutily vzdát se. Přestěhovala se s dětmi do ciziny.

Z malého Juraje vyrostl udatný voják, který se po boku krále mnohokrát vyznamenal. Jako odměnu za chrabré činy a služby panovníkovi dostal zpět od krále Matěje II. otcovské majetky, a tak se stal i pánem hradu Nevického.

R. 1644 přišlo pod hrad povstalecké vojsko Juraje Rákócziho I., oblehlo a dobylo hrad. Při tomto obléhání byl značně poškozen, ale o jeho opravu se už nikdo nestaral.

Majiteli byli ještě Mikuláš Berčin a František Rákóczi, a po uzavření satmárskeho míru se stal majetkem eráru.

Před II. světovou válkou upravili hrad na zábavní a vycházkové místo užhorodského obyvatelstva, zřídili tam tančírnu, vlastní vodovod, růžový sad, ale za války a převratu se vše zničilo.

V okolí se nachází hrady v kraji L´vov a pevnost Užgorod


pevnost Mukačevo	zpět na mapu kraje Užgorod (Zakarpatsko)´	hrad Užgorod