Středočeský kraj |
Okres Benešov - HRADY |
TÝNEC nad SÁZAVOU | |
10 km západním směrem od Benešova | |
znak města Týnec nad Sázavou |
|
|
|
|
|
Dnešní město vyrostlo na místě osady založené již v 10. st. Románská rotunda pochází z 12. st. Na přelomu 12. a 13. st. byl na místě dřevěného srubu vystavěn románský kamenný palác. Později, v první pol. 13. st. , postaven v sousedství rotundy obytný donjon, který plnil také i obrannou funkci. Stavebníkem musela být významná osobnost, bohužel její identitu neznáme, možná některý z pánů z Valdeka | |
První písemná zmínka pochází až z r. 1318, kdy je zde zmiňován jako majitel panství Oldřich z Týnce, příslušník rodu z Valdeka. Tento Oldřich byl zakladatelem rodové větve Medků z Valdeka, kteří Týnec drželi téměř až do konce 15. st., kdy byli vystřídáni Litvínem z Klinštejna. | |
Vdova po Litvínovi, Majdalena, rozená z Vrtby, prodala později se svým druhým manželem Jindřichem z Poměnic toto zboží Bernardovi z Baršova (1544), který o 6 let na to umírá. Tím majetek dědí dcera Anna, provdaná za Jana Velemyského z Velemyšlevsi. Od jejího vnuka prodejem získali Týnec Hodějovští z Harasova a Konopiště. | |
Adam Hodějovský se však účastní stavovského povstání a tak je jeho majetek zabaven. Konfiskát kupuje Albrecht z Valdštejna, který jej obratem prodává Pavlu Michnovi z Vacínova. Za tohoto majitele vypuká selské povstání, mezi jehož vůdci se nalézá i Adam Hodějovský. Povstání bylo časem potlačeno vojskem a poslední bitva se odehrála na úbočích Neštětické hory nedaleko Nevelkova. Adam musel uprchnout a později sloužil ve výmarském vojsku v Německu. | |
Týnec byl po těchto událostech připojen ke Konopišťskému panství a částečně sdílel jeho osud. Tím započalo období úpadku a chátrání hradu. Tento proces byl navíc podpořen i požárem, který r. 1654 hradní komplex těžce zdevastoval. | |
Tento stav se změnil až koncem 18. st., kdy zde byla zřízena manufaktura na jemnou kameninu. Po ukončení výroby sloužil hrad jako byty. | |
Za první pozemkové reformy jej koupil ředitel Uměleckého historického muzea v Praze F.X. Jiřík (1926). Postupně však jednotlivé objekty s pozemky hradu rozprodal. Donjon a rotundu získala církev. | |
Plocha hradu byla vletech 1969 až 1970 archeologicky prozkoumána a nalezené základy budov byly opět zasypány. Na povrchu byly ponechány pouze obrysy zdí, které dávají tušit rozsah celého hradu. | |
Více na www.mestotynec.cz |