Č. Šternberk

*ČESKÝ ŠTERNBERK*
20 km východním směrem od Benešova zachovalý hrad na protáhlém skalním hřebeni v údolí řeky Sázavy, patřící k nejstarším hradům u nás.

erb pánů ze Šternberka





další fotky (klikni brána)

Hrad byl založen počátkem 13. st. Zdeslavem z Divišova. Pojmenován byl německy dle rodového erbovního znamení, hvězdy. Poprvé je Zdeslav psán ze Šternberka až v r. 1242. Do té doby používal přídomku z Chlumce. Za své služby králi a za významnou pomoc při hájení Olomouce proti uherskému králi Bélovi IV. v r. 1253, byl odměněn pozemky na Moravě, kde také nechal vybudovat další hrad Šternberk. Od těchto dob patřili Štrenberkové k přední šlechtě jak v Čechách, tak na Moravě. R. 1315 zdědili Šternberkové po svých příbuzných ještě Benešov a hrad Konopiště. Od r. 1377 se polovina šternberského zboží stala královským lénem v držení Albrechta ze Šternberka.

Hrad byl založen na skalním hřebeni, na soutoku řeky Sázavy a místním potokem v jeho nejnižší části. Přístupová cesta vedla od západu, z údolí potoka. Na obou koncích hradní ostrožny byly vylámány příkopy, nad kterými byly postaveny věže. Dolní hranolová, menší a horní válcová, mohutnější. V takto vymezeném prostoru byly vybudovány vlastní budovy hradu, mezi nimiž nechyběla ani hradní kaple.

V "poklidných" dějinách Šternberského panství nastaly zásadní změny až začátkem 15. st. Tehdejší majitel, Petr ze Šternberka patřil k zarytým odpůrcům husitského hnutí. Využil jakoukoli možnost k napadení a pronásledování stoupenců husitů. Tím se stal i nepřítelem husitů a ti mu zase škodili na jeho majetku. Tato nenávist dovedla Petra ze Šternberka až k jeho bitvě poslední. Padl v bitvě pod Vyšehradem r. 1420. Tím přešel majetek na vdovu Prechtu, rozenou z Kravař a jeho nezletilé syny. Prechta zřejmě rozeznala jaké nebezpečí hrozí ze strany husitů a proto se přihlásila i se svými poddanými k jejich programu (čtyři pražské artikuly). Tím se šternberský majetek dostal pod ochranu pražanů.

R. 1439 "vymřela" zdejší rodová větev Šternberků po meči, prvorozeným synem Petra a Prechty Petrem. Český Šternberk získal Aleš Holický ze Šternberka z druhé rodové větve, který seděl na sousedním hradu Leštno (dnes Líšno). Konopiště bylo tehdy odděleno a získal jej Petrův bratr Zdeněk.

Po smrti Aleše Holického zdědil hrad jeho nezletilý syn Petr Holický. Jako poručníka měl Zdeňka Konopiš´tského ze Šternberka. Ten z počátku patřil ke stoupencům krále Jiřího z Poděbrad, ale tento postoj postupně změnil až o 180 stupňů a stal se z něho jeden z vůdců Zelenohorské jednoty. V té době byl Český Šternberk osazen vojenskou posádkou. R. 1467 byly všechny hrady Zdeňkovy oblehnuty královským vojskem a postupně dobývány. Tento osud postihl i Český Šternberk. Pobořený hrad získal za zásluhy při obléhání Burian Trčka z Lípy. Než byl hrad r. 1479 vrácen Šternberkům, patřilo zdejší panství ještě na čas Čeňkovi z Kunštátu. Nástupce krále Jiřího Vladislav II. Jegelonský pak zrušil manský závazek z r. 1377 (1490).

Po těchto zkušenostech bylo přistoupeno přestavbě hradního areálu. Volný prostor okolo hradních budov byl ještě více zastavěn. Přístup do hradu byl změněn a zabezpečen předsunutou branou umístěnou směrem dolů, pod západní svah. Byla vybudována další bašta, která střežila vstup do druhé brány. Byly postaveny další prvky k posílení obrany předhradí a silná štítová zeď. Další věž byla postavena na jižní straně, na samostatné skále oddělené od okolí vylámanými příkopy.

Zcela ojedinělou stavbou byla bašta postavené ještě dále na jih, cca 200 m od hradu směrem k vrcholu kopce "Vražda". Jednalo se o samostatnou opevněnou základnu s vlastními hlubokými příkopy a hradbou. Obranné patro bylo přístupné točitým schodištěm. Přístupy ke střílnám byly řešeny chodbami v tloušťce zdiva. Přízemí obsahovalo prostor přístupný otvorem v patře, zřejmě jako skladiště zásob, v pozdějších dobách jako vězení.

Stavebníkem těchto úprav byl Petr Holický, který dlel stále na sousedním hradu Léštno (dnes Líšno). Po jeho smrti v r. 1514 vše dokončil jeho syn Jan Holický ze Šternberka. Český Šternberk se znovu stal centrem rozsáhlého panství, které tvořilo ještě hrad Leštno a několik tvrzí v okolí, 3 poplužními dvory, 2 městečka, 12 vsí a díly v dalších okolních vsích. Po smrti Jana Holického (†1566) si majetek rozdělili jeho dva synové, Václav a Otakar. Václav získal Č. Šternberk a Otakar Leštno.

Doba po r. 1620 znamenala pro zdejší kraj opět utrpení a pokles prosperity, i když ne tak jako jinde, protože tehdejší majitel, nezletilý Václav Jiří Holický ze Šternberka, patřil k vítězné císařské straně. Z počátku vše zde probíhalo v poklidu, ale po vypuknutí lidového povstání v r. 1626 na Čáslavsku, které se rychle rozšířilo i do zdejšího kraje, byl hrad povstalci r. 1627 vydrancován. Tím se kraji přestaly vyhýbat vojenské události. Po švédském vpádu r. 1648 byl hrad Švédy neúspěšně obléhán. A tak si svou zlost vybíjeli na okolním lidu a vsích. Ještě dlouho po skončení války byl zdejší kraj velmi chudý a řídce osídlen.

V r. 1670 byl Václav Jiří Holický povýšen do stavu říšských hrabat. Protože musel splňovat společenské předpoklady pro tento titul, přistoupil k nákladné barokní přestavbě hradu. Jednalo se však více méně o úpravy interiérů. Holičští ze Šternberka vymřeli po meči Janem Václavem r. 1712.

Majetek tak přešel na ženskou linii rodu a tím pádem se zde stal pánem Jan Maximilián z Götzenu, který si vzal dceru Jana Václava Annu Marii.

Za tohoto majitele byly provedeny další stavební úpravy okolí hradu, jako park na protilehlém břehu řeky, nebo stavba "nového zámku" v prostoru dolního nádvoří pro správní úředníky a velká terasa pod ním v místech starého opevnění.

Po smrti Jana a Anny se stala dědičkou panství Marie Barbora z Götzenu, provdaná za Františka Antonína z Reggendorfu. Díky nákladnému životu rodiny majitele a ke špatnému systému hospodaření, došlo k úpadku panství, který vyvrcholil dražbou v r. 1756. Majetek koupil hrabě Michal Čejka z Olbramovic. V té době zde žilo cca 3000 poddaných.

Michal Čejka z Olbramovic úpadek zastavil a dokonce začal časem i prosperovat. V této době došlo pouze k drobným stavebním úpravám jak vlastního hradu, tak okolního terénu. Zámecká zahrada byla přeměněna na francouzskou zahradu a vyzdobena sochami.

Nový majitel koupil hrad až v r. 1795. Byl jím JUDr. Ferdinand Hirsch ze Šternfeldu, zemský advokát. Tento majitel prováděl další stavební úpravy, které měli spíše destrukční charakter. Naštěstí neměl dostatek finančních prostředků, takže se nakonec jednalo jen o drobnosti, které hradní budovy výrazně nezměnily. V držení rodiny Hirschů zůstal hrad až do r. 1841, kdy tehdejší majitel Adolf Somsich prodal vše opět rodině Šternberků, jmenovitě Zdeňkovi ze Šternberka.

Šternberkům zůstal hrad až do r. 1949, kdy byl jejich majetek znárodněn. Správu nad hradem převzal Krajský úřad památkové péče a ochrany přírody. Stavebně zde byly prováděny změny jen výjimečně, spíše se týkaly zajišťovacích údržbových prací, nebo oprav po požáru v r. 1951. Bylo zde zřízeno muzeum a expozice spojená s historií hradu a panství. V přízemí dolního "nového zámku" byla zřízena v 60. letech vinárna.

Vsoučasnosti je hrad opět navrácen původnímu majiteli, který musí napravovat škody napáchané socialistickými myšlenkami a místy neodbornými zásahy tehdejších správců. Veřejnosti je hrad přístupný pouze v určenou dobu a prostorách. Zde můžou návštěvníci zhlédnout interiéry různých slohů od renesance, přes baroko až po empír, nebo rozsáhlou sbírku mědirytin z doby 30-ti leté války, rodové portréty Šternberků, nádobí, stříbrné miniatury, kachlová kamna, lovecké zbraně a další. Horní pevnostní bašta, která léta sloužila trampům a příležitostným návštěvníkům jako ubytovna, je veřejnosti nepřístupná. Panu hraběti Zdeňku Šternberkovi byl rodový majetek navrácen v restituci v r. 1992. Majitel zde trvale žije.

V hradní skále je prý ukrytý poklad. Vždy na Velký pátek skála pukne a do Sázavy se sypou zlaté dukáty....pravdou je, že se občas v řece dají nalézt zlaté šupinky.

Další na www.hradceskysternberk.cz

V okolí se nachází hrady Pirkenštejn (Rataje nad Sázavou), Talmberk, nebo tvrze Losiny a Čestín

hrad Stará Dubá	zpět okres Benešov	hrad Týnec nad Sázavou