Polsko

Kraj  Dolní Slezsko - HRADY
CHOJNÓW  něm. Haynau    
Zbytek "městského" hradu legnických knížat

podokres Chojnów

znak města Chojnów

  

město

 

Trhová osada na cestě z Lužice do Slezska, 17 km zsz. od Legnice, připomínaná jako město r. 1288.
Ještě donedávna bylo známo o místním středověkém knížecím hradu minimum. Soudilo se, že dnešní stavba vznikla kompletně teprve na konci I. pol. 16. st. Přitom listinné prameny o hradě jsou poměrně četné. Kastelánské centrum je tu doloženo již v 90. letech 13. st., zděný knížecí hrad tu vyrostl na počátku 14. st. První nesporná přímá zmínka o něm pochází z r. 1329. Díky analytickým pracím J. Romanowa byl vymezen i rozsah a dispozice středověkého hradu i jeho dalších přestaveb. Objekt čeká na zpracování monografie jeho historie a publikování výsledků archeologických výzkumů.
Hrad legnických knížat neležel přímo uvnitř městských hradeb (z nichž se zachovaly nevelké zbytky cihlových zdí ze 14. až 15. st. a Tkalcovská brána, hranolová věž s hrázděnou osmibokou nástavbou), ale stál na jihozápad těsně vedle města. Od hradeb ho odděloval tok mlýnského náhonu ústícího do potoka Skorá a samostatná hradební zeď.
Gotický hrad legnických knížat však r. 1503 vyhořel a následně se r. 1510 zřítila jedna z válcových hradních věží. Více než tři desetiletí starý hrad chátral, ležel v rozvalinách a čekal na své znovuzrození.
To přišlo v letech 1546 až 1547, kdy jej legnický kníže Fryderyk III. přestavěl na renesanční zámecké sídlo. Na této přestavbě se podílela i vlašská kamenická dílna pod vedením Franciszka Parra usedlá ve Slezsku (v Brzegu) a zvaná též jako tzv. Chojnowská dílna. Jejím dílem je právě dochované torzo kameno-cihlového renesančního paláce s níže zmíněným portálem, do něhož byla pojata i starší západní gotická budova. Renesanční přestavbu a úpravu interiérů dokončil až Fryderykův syn Henryk IX.
Během třicetileté války byl zámek poškozen a následně r. 1661 vyhořel. Ještě na počátku 18. st. byl sice objekt obýván, ale po dalším ničivém požáru r. 1761 bylo již r. 1768 zahájeno bourání zchátralých budov na stavební kámen. Jako první mu podlehla východní část jižního křídla. Zbylé části zámku byly několikrát utilitárně přestavěny a ztratily většinu slohových prvků a kamenických detailů.
V 19. st. byl objekt využit jako sídlo pruských úřadů a jeho chátrání bylo zastaveno. R. 1831 pak budovu zakoupilo město a umístilo zde školu, kterou r. 1875 nahradily úřady.
Od r. 1933 slouží torzo zámku jako regionální muzeum, lákající zejména renesančním portálem. Poslední adaptace pro muzejní účely proběhla v letech 1957 až 1959. R. 1962 byl proveden první archeologický výzkum, při rozsáhlejších archeologických pracích vletech 1990 až 1994 byly odhaleny základy gotického hradu. Dochována dvě patrová křídla s renesančním portálem s bočními okny, druhotně sestaveným roku 1934 a zbytky ostění dalších renesančních oken v přízemí. V prostoru bývalého nádvoří jsou odkryty, konzervovány a prezentovány základy válcového bergfritu.

Na základě výsledků nedávných, dosud nepublikovaných výzkumů J. Romanowa a R. Piwka je pravděpodobné, že nejstarší kamenné sídlo povstalo v Chojnowě kolem r. 1300. Mělo nepravidelný tvar, odpovídající přibližně sférickému trojúhelníku. Nejdelší jižní strana byla dvakrát zalomena, protilehlý severní vrcholek nad zákrutem mlýnského náhonu byl zaoblený. V tomto severním nároží se též nacházel původní vjezd do hradu, který procházel hranolovou, z obvodu hradeb zcela vysunutou branskou věží.
V severní části nádvoří, západně od brány, stál volně za obvodovou hradbou mohutný válcový bergfrit - jak tomu bylo ve Slezsku obvykle zvykem. Obytná zástavba byla umístěna při jižní hradbě do západního a východního nároží. V průběhu 14. st. byla zástavba dále doplňována.
K razantní přestavbě však došlo až kolem pol. 15. st. Tehdy byla částečně ubourána východní hradba, dispozice se stala dvojdílnou a na východě vyrostlo další menší nádvoří. Do tohoto prostoru se rozšířila i východní palácová budova. Jihovýchodní nároží této nové části zaujala mohutná válcová věž neznámé výšky či bašta o průměru 15,5 m, vystupující většinou své hmoty z obvodu hradby.
Z poměrně rozsáhlých stavebních úprav do dnešních časů přetrvala budova, tvořící tehdy součást renesančního paláce a v průčelí nesoucí nádherný renesanční portál , který je zdoben basreliéfem s ústředním motivem poprsí knížecího páru legnického knížete Fryderyka III. a jeho manželky Kateřiny Meklenburské a jejich erbů. Po stranách portálu i bočních oken jsou bohatě zdobené pilastry, ve vlysu se objevují fantaskní motivy s vázami. Po poslední novodobé adaptaci je v objektu umístěno regionální muzeum.

 hrad Chojnik

zpět na mapu kraje Dolní Slezsko

 hrad Jawor