CHOJNIK


*CHOJNIK něm. Kynast*
Zřícenina hraniční pevnosti, symbol dolnoslezských gotických hradů

znak okresu Jelenia Gora znak *městečka Chojnik*








další foto hradu

Na vysoké hoře, hrubém žulovém útesu s Krkonošemi v pozadí, 627 m n.m. a hodně vysoko nad vsí Sobieszowem, se tyčí ruiny hradu Chojniku. Tato známá silueta je vedle Bolkówa symbolem dolnoslezských gotických hradů a je dobrým příkladem středověkých kamenných hradů ve Slezsku i jejich mladších úprav v duchu rozvíjejících se fortifikačních potřeb.

Hrad založil svídnicko-javorský kníže Bolek II. v letech 1353 až 1364 jako obranné centrum pro nedávno kolonizované území jeleniogorské doliny. Poprvé je zmiňován r. 1364. Již r. 1368 však Bolek II. umírá. Hrad pak zůstává majetkem vdovy Agnieszky, která jej, podobně jako jiná svá opevněná místa, předává svým věrným dvořanům.

Tak se r. 1381 majitelem Chojniku stává Gotsche Schaff, předek významného rodu. V majetku Schaffgotschů, jednoho z nejmocnějších slezských šlechtických rodů, pak byl hrad až do r. 1634. Gotsche Schaff zřídil na hradě kapli sv. Jiří a sv. Kateřiny, vysvěcenou r. 1393.

V době švédské "potopy" byl dobyt a Švédové zde sídlili do r. 1649.

Dnes je v majetku státu a je přístupný pod poplatkem veřejnosti. Z bergfritu je nádherný a pro Čechy netradiční pohled na severní stranu Krkonoš, jmenovitě vrchol Vysokého Kola


Prvotní hrad měl nevelkou jednodílnou a protáhlou dispozici tvořící dnešní jádro. V jeho jihovýchodním čele na hraně útesu stojí mohutný válcový bergfrit, který vyrůstá z úzké smyčky vysoké obvodové hradby. Na severozápadě je za hradbou ukrytý palác uzavřený vůči nádvoří tenčí příčkou provázanou s hradbou. Je to obdélná stavba o rozměrech 8,5 x 9,6 m. Palác byl podsklepen, měl 2 nadzemní podlaží, obě obytná, jednoprostorová, plochostropá. Sklep se sice nedochoval, ale inventarizace z r. 1683 sklep na horním nádvoří zmiňuje. Důkazem by mohla být 2 m dlouhá a 0,8 m tlustá zeď, odkrytá v nádvoří, která by mohla souviset se vstupní šíjí. Vysoké přízemí je přístupné z nádvoří, na severozápadě má zbytek prevetu. Patro je 4 m vysoké. Přístupné je z hradebního ochozu a navazující pavlače s prevetem (po něm dvě trojité konzoly) na jihozápadě. Obě podlaží jsou jednoprostorová, ale zmíněný novověký inventář uvádí v přízemí paláce pokoj a jídelnu, v patře 3 malé pokoje a v podkroví dokonce 9 komor. Jelikož není v obvodovém zdivu ani známky po příčkách, muselo se jednat o lehké a odstranitelné dřevěné dělící konstrukce. Podle vyobrazení z poloviny 18. st. převyšoval palác obvodovou hradbu pouze vysokou strmou střechou. Ochoz hradby obíhal hrad ve výšce 9 m, o další 4 m stoupala hradba s ochozem ke vchodu do věže. Mezi palácem a věží se nacházel temný dvorek, do něhož od severovýchodu ústila kulisová brána.

Gotsche Schaff zřídil na hradě kapli sv. Jiří a sv. Kateřiny, vysvěcenou r. 1393. Byla umístěna v tloušťce zdiva nad branou do jádra, nad níž vystupuje dnes poničený arkýř jejího pětibokého závěru. Přístup do kaple není jasný. Snad tehdy stála v prostoru při věži jakási dřevěná stavba, která beze stop zanikla. I když je dnes arkýř silně poškozen a chybí mu velká část průčelí s heraldickou výzdobou a okny, přesto je vidět kvalita kamenické práce na torzech oken s ostěním z červeného pískovce. Křížová žebrová klenba kaple s kruhovým svorníkem pochází z I. čtvrtiny 15. st. Před branou na severovýchodě byl ve II. stavební fázi v 1. pol. 15. st. vystavěn obdélný dvorek vzepřený v nárožích charakteristickými opěráky, později zvýšený a opatřený cimbuřím, dnes přikrytým mocnou "dekou" břečťanu. Vzhledem ke své poloze toto jádro postrádalo příkopy, přírodní ochranu poskytovaly zvedající se příkré skály.

Zřejmě teprve na konci 15. st. bylo jádro obklopeno úzkým parkánem a původní jednodílná dispozice hradního mrněte byla na konci 15. či na poč. 16. st. rozšířena o severovýchodní předhradí ve tvaru čtvrtkruhu (snad na místě lehce ohrazeného předchůdce), které se napojovalo na starší dvorek před branou. Opevnění předhradí bylo zpevněno zhruba válcovou věží v severním pravoúhlém nároží a skořepinovou čočkovitou baštou ve východním nároží. Podle kurtin vyrostla hospodářská zástavba i obytná stavení vykazující asi větší komfort než starý temný palác utlačovaný a zatemňovaný ze tří stran vysokou hradbou (i když dostal později v průčelí velká okna). Na jihovýchodě se nacházela kuchyně, vystavěná v 17. st. Hrad postrádal studnu, ale měl tři ve skále vysekané cisterny (v jádře, v severovýchodním předhradí a v západním vnějším předhradí). Uprostřed nádvoří stojí vysoký osmiboký sloup z pískovcových kvádrů, údajně s funkcí pranýře.

Nejblíže lze navštívit zajímavý norský kostel Wang


hrad Gryf	zpět na mapu kraje Dolní Slezsko	hrad Chojnow