JAWOR


*JAWOR něm. Jauer*
Zachovalý bezvěžový městský a stavebně upravovaný gotický hrad

*znak okresu Jawor* znak města Jawor





*město*


Město bylo založeno na místě starší trhové osady na křižovatce obchodních cest z Prahy do Legnice a z Drážďan do Wroctawi r. 1275. Stalo se jedním z nových správních a obchodních center vzniklých po rozdrobení země na jednotlivá údělná knížectví synů Bolestawa Rogatki a Konráda Hlohovského v 70. letech 13. st. Nedlouho po založení města vznikl i knížecí hrad (poprvé připomínán r. 1292), který se stal hlavní a titulární rezidencí nového údělného knížete - syna Bolestawa Rogatki Henryka V. Tlustého a zůstal knížecím sídlem i za jeho syna Bolka I. Po smrti knížete Bolka II. r. 1368 se stal majetkem jeho vdovy Agnieszky a poté českého království. V letech 1392 až 1741 byl sídlem zemského hejtmana a královského místodržitele.

Toto významné sídlo navštívila např. královna Maria Kazimiera Sobieska na své cestě do lázní Cieplic (Bad Warmbrunn). Po záboru Slezska Pruskem objekt ztratil svůj správní význam a r. 1746 v něm byl z příkazu pruského krále Fridricha II. zřízen útulek pro duševně choré (do r. 1810) a poté vězení (do r. 1821 mužské, poté ženské), které zde bylo až do II. sv. války. A vlastně i po ní, neboť zde byli shromažďováni němečtí zajatci a poté i exponenti polského odboje. R. 1971 konečné temná éra objektu skončila. V letech 1969 až 1973 byl renovován a adaptován na kulturní centrum. V současnosti je zámek využíván několika institucemi jako kancelářské prostory a sklady. Je zde také ubytovna mládeže.


Mnohokrát přestavěný hrad se nachází uvnitř hradeb v západním výběžku města, na nízkém pahorku nad zákrutem mlýnského náhonu při ulici Zamkowe. Vývoj a podoba rezidence svídnicko-javorských knížat, k níž se váže velké množství zmínek v písemných pramenech, jsou známy díky terénním výzkumům J. Romanowa a R. Piwka publikovaným r. 1991. Bylo např. zjištěno, že původní gotický hrad byl vícekrát přestavován (15. st., 1510, 1568, 1663 až 1665) a poničen (např. r. 1552 požárem, dále během třicetileté války)

Knížecí hrad z poslední čtvrtiny 13. st. sestával z obytné věže, kterou chránilo jen lehké obvodové opevnění ve formě příkopu a valu s palisádou. Volně stojící kamenná obytná věž měla skromné rozměry 6,3 x 7,6 m, archeologicky byly doloženy její základy z lomového kamene o tloušťce pouhých 0,7 m. Ještě do konce 13. st. však byla tato prvotní, snad jen provizorní stavba nahrazena novou hranolovou věží o rozměrech 10 x 11 m. Zní byly nalezeny nejen kamenné základy 1,1 m tlusté, ale i torzo podlahy. Otázkou zůstává, jak byly vzhledem k subtilnímu zdivu základů tyto donjony vysoké a zda vůbec měly charakter věží.

Teprve na přelomu 13. a 14. st. uzavřela rozsáhlé nádvoří kamenná hradba (později "olícovaná" cihlami), navazující na městské opevnění. Hrad byl poměrně rozsáhlou (3000 m²) jednodílnou dispozicí na půdorysu sférického trojúhelníka, s nejvíce vypouklým východním křídlem na straně města. V průběhu 14. st. je nutné předpokládat i další výstavbu v areálu hradu. Její charakter však neznáme, mohlo jít jen o dřevěné objekty.

Velký obytný palác na severozápadní straně (uprostřed severního křídla), jehož výstavbu přisuzoval B. Guerquin i další badatelé Henryku Javorskému (1327 až1341) či Bolkovi II., je podle názorů J. Romanowa a R. Piwka údajně až dílem českého krále Václava IV. z r. 1408. Palác byl rozsáhlá (l0 x 25 m) nepodsklepená budova, v každém podlaží rozdělená ne zcela symetricky na dvě místnosti. Z Václavovy stavební etapy by mohl pocházet i druhý dům na jihozápadní straně, rozdělený v přízemí na šest úzkých místností.

Přestavby ve 14. a 15. st. tedy vedly především k rozšíření obytné (a asi i správní) funkce hradu, ale doposud nebyly v úplnosti poznány. Kolem r. 1510 vyrostla v západním nároží hradu nad meandrem mlýnského náhonu protáhlá úzká bašta s půl válcovým čelem, první aktivní prvek obrany doposud výrazně „městského" hradu.

R. 1568 následovala velká přestavba, která již proměnila gotický hrad v renesanční zámek, jehož výškovou dominantou byla nová štíhlá hranolová věž, ukončená subtilní osmibokou nástavbou. Tehdy byla také přestavěna brána a bylo prodlouženo obytné (a správní) křídlo podle celé délky jihozápadní hradby. Za třicetileté války zámek vyhořel, když se tu marně bránila švédská posádka.

Ve II. pol. 17. st. (1663 až 1665) však byl z iniciativy místodržitele a také velkého sběratele, badatele a mecenáše Otty von Nostitz opraven. Tehdy byla dobudována zástavba po celém obvodu nádvoří. Pozdější změny funkcí objektu vedly k dalšímu sjednocování hmoty zámku a jeho křídel a stírání slohových prvků a rozdílů.

Celému objektu doposud dominuje hodinová věž z r. 1568, několikrát (např. 1705) přestavovaná. Ve sněmovní síni paláce (později adaptované na kapli) je dochován kazetový strop.

V okolí nejblíže hrady Lipa Gorna, Świny severně pak město Legnica


hrad Chojnow	zpět na mapu kraje Dolní Slezsko	hrad Klaczyna