GRYF


*GRYF něm. Greiffenstein*
Zřícenina hraničního hradu postaveného vzácně z černého bazaltu

znak města *Gryfów Śląski*







Zřícenina hradu stojící na vysoké bazaltové kupě nad Kwisou u Proszówky v nadmořské výšce 462 m. Byl podhorským hraničním hradem svídnicko-javorskěho knížectví proti Českému království. Je jedním z mála hradů ve Slezsku postavených z černého bazaltu. Ruiny jsou zarostlé listnatým lesem.

Pověsti hovoří o vzniku hradu v prvotní formě již v I. pol. 13. st., nejsou však doloženy písemně ani archeologicky a vrchol nevykazuje ani náznaky starších zemních opevnění.

Výstavba dochovaného kamenného hradu je spojována až se stavební činností svídnicko-javorských knížat na přelomu 13. a 14. st. Byla to bezvěžová stavba tvaru pětiúhelníku s vysokou obvodovou hradbou z černého čediče, snad plášťová dispozice. Téměř do konce 14. st. se hrad nacházel v rukou svídnických knížat; po jejich vymření se stal majetkem českého krále.

R. 1399 ho získal rod von Schaffgotsch a v jeho rukou zůstal nepřetržitě 400 let až do svého zániku r. 1798. Rozšiřován byl snad ještě v průběhu 15. st. a na počátku 16. st. (nový palác ve středním hradu) a dále r. 1546. Vzhledem k poloze na izolovaném kopci si částečně uchoval fortifikační funkci a hodnotu až do novověku.

Za třicetileté války byl hrad dvakrát obléhán švédským vojskem. R. 1639 se hrad udržel, avšak při tažení r. 1645 byl poškozen a kapituloval. Švédové ho opravili a udrželi se tu až do r. 1649. R. 1654 byl modernizován Christophem Leopoldem von Schaffgotsch. Jeho pozornost byla věnována zejména opevnění a vybavení dolního hradu.

O století později (r. 1745) obsadilo stále obývaný hrad pruské vojsko. Ještě r. 1778 byly vylepšovány hradní fortifikace. Avšak poškození způsobená vojenskými událostmi v 17. a 18. st., jakož i nemoderní a málo dostupná stavba na kopci, byly důvodem pro definitivní opuštění staré rezidence a odchod Schaffgotschů, což znamenalo rychlý úpadek a rozpad staveb. Po odchodu majitelů i úředníků byl hrad v letech 1798 až 1799 částečně bourán na stavební kámen.

Hrad byl nahrazen klasicistním zámkem postaveným pod hradem po r. 1798 a restaurovaným počátkem 20. st. Zámek je patrová budova s rizaiity a balkónovým portálem v ose.


Zřícenina se skládá ze tří částí - horního hradu (nejstaršího jádra), středního hradu a nejmladšího a nejhůře dochovaného dolního hradu.

Nejvýše položené bezvěžové středověké hradní jádro má tvar nepravidelného, mírně zaobleného a podle osy východ - západ protaženého pětiúhelníka. Jeho prvotní dispozice přístupná otvorem brány od severovýchodu sestávala z vysoké obvodové hradby a paláce při její severní straně. Palác o rozměrech 9 x 20 m byl dvoudílná podsklepená dvoupodlažní stavba. K obvodové hradbě byl přistavěn na spáru. Dochovala se z něj část zdiva přízemí a fragment východní stěny s reliktem vstupu, což naznačuje možnost přístupu do patra z hradebního ochozu - to by pak ale nebyl hrad s plášťovou zdí.

Přízemí paláce bylo dvojdílné, nesouměrně rozdělené příčkou. V malé západní místnosti jsou patrné zbytky valené klenby, velká místnost byla plochostropá. Nevelký sklep sestává z komory a přístupové šije, která klesá od východu z prostoru kuchyně. Ta původní, snad jen dřevěná, byla situována v severovýchodním koutě hradby vedle paláce. Svědčí o tom existence výlevky zazděné in šitu v hradbě a zvenčí patrně. Stejné místo zaujala i nová kuchyně z 16. st., zděná, s valenou klenbou přecházející v komín.

R. 1546 byla zahájena významná, již renesanční přestavba jádra, která znamenala zvýšení obytné funkce hradu (z té doby pochází zejména trojpodlažní věžovitá přístavba z vnější strany k hradbě na západě a další budovy uvnitř jádra). Pevnost dostala moderní renesanční styl (vysoké štíty, půlobloučková atika, renesanční sdružená okna s obdélným ostěním, sgrafita). Tyto detaily jsou na zřícenině dobře patrné.

Severně pod jádrem se nachází střední hrad, v kamenné podobě vybudovaný snad v průběhu 15. st. Brána do něj byla situována při severní hradbě. Na skalnaté plošince na východní straně středního hradu stoji pozdně gotický protáhle lichoběžníkový palác, celou svou hmotou předstupující před hradbu. Přízemí má ještě středověké (trojdílně), ale patro vyplňuje komfortní místnost s velkými okny a dvěma arkýři na trojicích krakorců, charakteristickými cihelnou obezdívkou otvorů. Stavba vznikla zřejmě v průběhu 15. st., luxusní místnost s dalekými výhledy je snad až výsledkem přestavby v r. 1511.

Rozsáhlý dolní hrad leží v nejnižší východní části dispozice. Vstupovalo se do něj od jihu hranolovou branou s půlkruhovým portálem s cihlami vyzděným ostěním a dlouhým, před ni představeným koridorem s dochovanou dlažbou. Brána je spojena se strážnicí, nadstavěnou r. 1654. V přízemí strážnice je prostor zaklenutý křížovou klenbou s hřebínky. Při východní hradbě dolního hradu jsou zbytky rozsáhlé správcovské a úřední budovy pravoúhlého půdorysu z r. 1654. Přestavby v 17. a 18. st. jsou charakteristické použitím cihel. Byly to ryze účelové úpravy, které měly zvýšit fortifikační hodnotu objektu a proměnit jej v moderní hájitelnou pevnost.

V nejblíže hrady *Świecie,* Czocha a Zamczysko


hrad Grodziec	zpět na mapu kraje Dolní Slezsko	hrad Chojnik