Polsko

Kraj  Lubelskie  - HRADY

       

stránky hradu Bochotnica zpět na mapu Polska stránky hradu Solec nad Wislou stránky hradu Kazimierz Dolny stránky hradu Janowiec nad Wislou mapa kraje

  Bochotnica     
  Janowiec nad Wislou     
  Kazimierz Dolny     
  Solec nad Wislou     
 
 

  hrad-zámek

  hrad-zámek ruina

  hrad

  klášter - kostel

  ruina


BOCHOTNICA         
loupežné hnízdo a hrad milenky krále - „zámek Esterki"

znak okresu Kazimierz Dolny

Vysoké střepy hradních zdí vyčnívají z porostu na zalesněném pahorku, vypínajícím se nad stejnojmennou vískou a asi 70 m nad úrovní cesty vedoucí na dně údolí potoka Bystré, necelých 6 km severně od Kazimierza Dolnego. Ruiny hradu byly zkoumány vletech 1964 až 1965 badateli z Katedry architektury Wroclavské Polytechniky pod vedením E. Róźycké.
Hrad je v písemných pramenech poprvé uváděn r. 1317. Jeho majiteli tehdy byli Dziersław a Ostasz z Bejsc z rodu Firlejů. Bochotnický hrad je dále zmiňován i v listině z r. 1399, sepsané kvůli jeho prodeji Janem z Bejsc kastelánovi źarnowskému Klemensowi z Kurowa (erbu Śzreniawa). Hrad byl při prodeji oceněn pouze na 550 hřiven, tedy na hodnotu asi 10 jezdeckých koní s výstrojí. Objekt byl tedy zřejmě v dosti mizerném stavu, nebo měla transakce nějaké další, nám neznámé okolnosti.
V 60. letech 15. st. Bochotnica přešla do rukou Zbąských. Anna Zbąska si tu na přelomu 15. a 16. st. zřídila loupežnické hnízdo a obírala projíždějící kupce, což vyprovokovalo dokonce zásah panovníka. Po něm byl hrad králem Zykmundern Starým předán Samborzeckým a v 1. pol. 17. st. byl opuštěn.
R. 1890 připravil architekt A. Zwierzkowski projekt na opravu či spíše dostavbu hradu; naštěstí však nebyl realizován.
Romantiku místa nezvedá pouze jeho loupežnická minulost. Dle pověsti byl hrad založen králem Kazimírem Velikým, který sem z Kazimierza Dolnego jezdíval za svou milou, krásnou Esterkou. Však se také Bochotnici říkalo „Zámek Esterki". A jelikož si ve zbožné zemi ani respektovaný král nemohl dovolit hřešit a chodit za svou milenkou veřejně, nechal si prý zde kvůli utajení vyrubat podzemní chodbu zdéli 5 kilometrů. Tomu se říká tajná chodba - kam se hrabe hrabě Monte Christo i kutnohorští havíři! No, královské lásce by se jistě věřit dalo, pětikilometrové metro ať zhodnotí každý sám...

Výzkumy v 60. letech odhalily dvě fáze jeho výstavby. V první fázi, datované do 14. st., byl (snad na místě staršího dřevohlinitého opevnění z konce 13. st.) postaven z místního lomového kamene hrad polygonálního půdorysu ve tvaru oválu, na severu useknutého. Jednotraktový dvojdílný palác stál na zadní nejlépe chráněné severní straně při rovném useknutém konci. Hrad postrádal věž, takže v této fázi blízce připomíná své slezské a moravské současníky - hrady s plášťovou hradbou (např. Karpenstein nebo Vikštejn v Čecháchj). Vjezd byl situován v jižním úseku hradby, asi jednoduchou kulisovou branou, po mostě přes široký příkop, oddělující výběžek od lesnaté plošiny v předpolí.

Ve druhé fázi na konci 15. st. byl postaven druhý palác ze smíšeného zdiva (lomový kámen + cihlový líc), třípodlažní, jednotraktový, při jižním úseku obvodové hradby. Tento palác zablokoval původní bránu. Nový vstup byl proto proražen kousek dál v jihozápadním nároží, které bylo rozšířeno o nevelký přístavek brány, která byla vybavena (jak ukazují zbytky) zvedacím mostem. Přístavek vyčnívá z původního polygonu plášťové hradby, která byla vzhledem k zátěži vysokou palácovou novostavbou na čelní jižní straně zajištěna dvěma opěrnými pilíři.
V okolí se nachází Janowiec nad Wislou a Kazimierz Dolny

 kraj  Šwietokrzyskie

zpět na mapu Polska

kraj Podkarpackie