| Polsko |
 |
| Polsko |
|
|
Kraj Lubelskie - HRADY |
||||
|
|
||||
 |
Bochotnica | |||
 |
Janowiec nad Wislou | |||
|
|
Kazimierz Dolny | |||
|
|
Solec nad Wislou | |||
|
|
|
|
|
|
|
BOCHOTNICA
|
|
| loupežné hnízdo a hrad milenky krále - „zámek Esterki" | |
|
znak okresu Kazimierz Dolny |
|
|
|
|
|
|
|
| Vysoké střepy hradních zdí vyčnívají z porostu na zalesněném pahorku, vypínajícím se nad stejnojmennou vískou a asi 70 m nad úrovní cesty vedoucí na dně údolí potoka Bystré, necelých 6 km severně od Kazimierza Dolnego. Ruiny hradu byly zkoumány vletech 1964 až 1965 badateli z Katedry architektury Wroclavské Polytechniky pod vedením E. Róźycké. | |
| Hrad je v písemných pramenech poprvé uváděn r. 1317. Jeho majiteli tehdy byli Dziersław a Ostasz z Bejsc z rodu Firlejů. Bochotnický hrad je dále zmiňován i v listině z r. 1399, sepsané kvůli jeho prodeji Janem z Bejsc kastelánovi źarnowskému Klemensowi z Kurowa (erbu Śzreniawa). Hrad byl při prodeji oceněn pouze na 550 hřiven, tedy na hodnotu asi 10 jezdeckých koní s výstrojí. Objekt byl tedy zřejmě v dosti mizerném stavu, nebo měla transakce nějaké další, nám neznámé okolnosti. | |
| V 60. letech 15. st. Bochotnica přešla do rukou Zbąských. Anna Zbąska si tu na přelomu 15. a 16. st. zřídila loupežnické hnízdo a obírala projíždějící kupce, což vyprovokovalo dokonce zásah panovníka. Po něm byl hrad králem Zykmundern Starým předán Samborzeckým a v 1. pol. 17. st. byl opuštěn. | |
| R. 1890 připravil architekt A. Zwierzkowski projekt na opravu či spíše dostavbu hradu; naštěstí však nebyl realizován. | |
| Romantiku místa nezvedá pouze jeho loupežnická minulost. Dle pověsti byl hrad založen králem Kazimírem Velikým, který sem z Kazimierza Dolnego jezdíval za svou milou, krásnou Esterkou. Však se také Bochotnici říkalo „Zámek Esterki". A jelikož si ve zbožné zemi ani respektovaný král nemohl dovolit hřešit a chodit za svou milenkou veřejně, nechal si prý zde kvůli utajení vyrubat podzemní chodbu zdéli 5 kilometrů. Tomu se říká tajná chodba - kam se hrabe hrabě Monte Christo i kutnohorští havíři! No, královské lásce by se jistě věřit dalo, pětikilometrové metro ať zhodnotí každý sám... | |
 |
|
|
Výzkumy v 60. letech odhalily dvě fáze jeho výstavby. V první fázi, datované do 14. st., byl (snad na místě staršího dřevohlinitého opevnění z konce 13. st.) postaven z místního lomového kamene hrad polygonálního půdorysu ve tvaru oválu, na severu useknutého. Jednotraktový dvojdílný palác stál na zadní nejlépe chráněné severní straně při rovném useknutém konci. Hrad postrádal věž, takže v této fázi blízce připomíná své slezské a moravské současníky - hrady s plášťovou hradbou (např. Karpenstein nebo Vikštejn v Čecháchj). Vjezd byl situován v jižním úseku hradby, asi jednoduchou kulisovou branou, po mostě přes široký příkop, oddělující výběžek od lesnaté plošiny v předpolí. |
|
| Ve druhé fázi na konci 15. st. byl postaven druhý palác ze smíšeného zdiva (lomový kámen + cihlový líc), třípodlažní, jednotraktový, při jižním úseku obvodové hradby. Tento palác zablokoval původní bránu. Nový vstup byl proto proražen kousek dál v jihozápadním nároží, které bylo rozšířeno o nevelký přístavek brány, která byla vybavena (jak ukazují zbytky) zvedacím mostem. Přístavek vyčnívá z původního polygonu plášťové hradby, která byla vzhledem k zátěži vysokou palácovou novostavbou na čelní jižní straně zajištěna dvěma opěrnými pilíři. | |
| V okolí se nachází Janowiec nad Wislou a Kazimierz Dolny | |
|
|
|
 |
|
kraj Šwietokrzyskie |
zpět na mapu Polska |
kraj Podkarpackie |
hrad-zámek
hrad
klášter - kostel
