DEBNO


*DEBNO*
pozdně gotické, lehce opevněné, "luxusní" sídlo

znak města









Archeologickým průzkumem, který zde byl prováděn po několik desetiletí ve 20. st., byla prokázána existence dřevohlinitého opevnění, založeného rodem "gryfa" koncem 13. st., snad wislickým kastelánem Swietoslavem (1284-1288), kterému území kolem Debna daroval kníže Boleslav "Stydlivý" r. 1274. Později se stali majiteli příslušníci rodu Pobogow a v pol. 14.st. členové rodu zavinuté střely. Zakladatelem zděného sídla byl příslušník tohoto posledně jmenovaného rodu, Jakub Debinski, královský kancléř (1469-1490), sandoměřský vojvoda (1472-1478) a královský kastelán (1478-1490). Rod zavinuté střely byl vystřídán uherským rodem Wesselénych a po nich Tarlowy, Lanckorońskými, Rogowskými a Rudniky. V letech 1835 až 1945 patřilo sídlo rodu Jastrzebských.


Současná podoba hradu pochází z let výstavby na konci 15. st. (přesně 1470 až 1480). Sídlo bylo vystavěno, na původním dřevohlinitém hradišti o rozměrech 30 x 60 m, z cihel, pouze spodní základová část je založena z kamene. Celý objekt má půdorys nepravidelného čtyřhranu o rozměrech základny 25 x 40 m. Dispozice je složena z několika asymetricky rozložených, jednopatrových, podsklepených paláců, dotýkajících se nárožími. Takto uzavřený prostor vymezuje dlážděné obdélné nádvoří s odtokovými kanálky, ústícími do sklepní cisterny.

Západní hlavní obytné křídlo, je na vnějších nárožích opatřené dvěma osmibokými věžicemi, v dolní části oválnými. Východní křídlo má na štítových stěnách po jednom arkýři vyloženým na krakorcích a podepřeným zděným hranolovým sloupem. Uvnitř těchto arkýřů se nachází prosvětlené výklenky se sedátky. Okolí oken je bohatě heraldicky a ornamentálně zdobeno. V jižní polovině přízemí obsahuje východní křídlo velkou čtvercovou síň sklenutou pasy na centrální pilíř, zatímco severní polovina dva prostory valeně zaklenuté (lunetová klenba). Místnosti v patře byly přístupné dřevěným ochozem, obíhajícím celý vnitřní obvod nádvoří.

Na východě navazovala na objekt polygonální kaple, bohužel v r. 1777 zbořená. Po r. 1935 byl ubourán i přístavek mezi západním a jižním křídlem hradu. Vstup do rezidence vedl po schodišti branou s barokně zdobeným portálem z r. 1722. Vnější povrch hradu byl ponechán pohledově jen na režné zdivo s výraznými pasy a ornamenty jinak barevných cihel. Původně bylo sídlo opevněno jen lehkou palisádou a příkopem. Pozdější přestavby v letech 1596, 1682, 1722 a 1862 se objektu nijak vážněji nedotkly, což lze považovat jako důkaz nadčasového architektonického cítění tehdejšího stavitele. Požár v 19. st. poničil pouze interiéry.

Gotickou rezidenci v Debnu lze považovat za mezistupeň mezi hradem a zámkem. Dnes je tento unikátní komplex pečlivě opraven a je přístupný veřejnosti jako regionální muzeum a kulturní centrum (pobočka tarnówského muzea).

V okolí se nachází hrady Melsztyn a Czchów


hrad Czorsztyn	zpět na mapu kraje Malopolskie	kostel Debno Podhalańske