Rabsztyn

RABSZTYN

zřícenina hradu na dominantním vápencovém vrchu západně od stejnojmenné vsí

celkový pohled na hrad

nástupní prostor před hradem - most pohled na hrad od severu - příkopy a valy

bývalé nádvoří původní hradní skála celková situace na hradním vrchu

jižní stěna paláce jihovýchodní nároží paláce pohled z horního hradu do prostoru brány

pravděpodobná podoba hradu další foto hradu (klikni brána)

Hrad byl archeologicky zkoumán J.Pierzakem r. 1993, avšak vzhledem k mlčení písemných pramenů je těžké přesněji určit dobu založení hradu. Ani Jan z Czarnkowa, ani Jan Długosz ho nejmenují mezi hrady vybudovanými k ochraně země za Kazimíra Velikého. Nelze vyloučit, že byl postaven za vlády posledního Piastovce a převzal úlohu centra obrany důležitého hospodářského rajónu po úpadku hradiště Starý Olkusz.

Řada badatelů přiřazuje Rabsztynu velké stáří (konec 13. st.), avšak písemné prameny zmiňují Rabsztyn až na konci 14. st., kdy byl v zástavě u krakovského vojvody Spytka z Melsztyna. Existenci hradu v té době dokládají i další zmínky, kdy je r. 1396 zmiňován kaplan ve zdejší hradní kapli.

Od r. 1400 jsou rovněž pravidelně zmiňováni místní purkrabí. R. 1412 jsou doloženy práce na úpravě věže a zřízení studny. Rabsztyn se nacházel v moci Leliwitów -Melsztyńskych až do r. 1441. Toho roku Jadwiga z Ksiąźa, provdaná za Andrzeja Tęczyńského, přinesla Toporczykům věnem mimo jiné i Rabsztyn. Nový majitelé pak převzali přídomek Rabsztyński.

Po smrti Andrzeja Rabsztyńského r. 1509, posledního představitele rabsztynské linie Toporczyků, hrad často měnil své majitele. Mimo jiné ho vlastnil i Jan Boner, finančník krále Zikmunda Starého, a po něm jeho bratranec Severin Boner.

Ve válkách r. 1587 jej držela polská posádka, která odtud napadala rakouská a česká vojska obléhající Kraków a znesnadňovala jejich zásobování. Přímo pod hradem pak plukovník Gabriel Hołubek porazil české a slezské pomocné sbory a pomohl tak k tomu, že obléhání muselo být ukončeno.

Další významná stavební etapa, při níž byl vybudován dolní hrad (zámek), je připisována polskému královskému maršálkovi Zygmuntowi Myszkowskiemu (1603-15), nebo jeho nástupci v úřadě Mikołajowi Wolskiemu (1616-30). Stavby z první čtvrtiny 17. st. vzaly do značné míry za své při nájezdu Švédů r. 1655. Hrad zůstal z velké části vyrabovaný, vypálený a neobnovený, což dosvědčuje popis z r. 1660. Od té doby přestal hrad plnit rezidenční funkci, postupující pustnutí dosvědčují popisy z let 1765 a 1789.

Nedostatek informací a malý rozsah zachování konstrukcí znemožňuje podrobnější rozpoznání jednotlivých stavebních etap. Nejstarší část se nacházela na malém vrcholku skalního bradla. Hlavní stavbou byla vysoká válcová věž, stojící volně za nepravidelně vedenou obvodovou hradbou obíhající vrcholek skalního bradla. Věž doložená ikonograficky v 18. a 19. st. byla zcela zničena v druhé pol. 19. st.

K malému jádru - hornímu hradu na vrcholku bradla se na jižní straně přimykalo rozsáhlé podhradí, v jehož východní části byl v první čtvrtině 17. st. vybudován trojkřídlý třípodlažní zámek, obsahující více než 40 honosně zařízených obytných komnat.

Z rozměrné stavby se dochovaly především ruiny obvodového zdiva s velkými prázdnými okenními otvory a také část příček. Vstup do předhradí se nacházel na severu a byl zajištěn věžovitou branou, k níž vedla příjezdová cesta po mostě na pilířích.

V tomto zámku se odehrála i slavná opulentní svatba kancléře Jana Zamoyskiego s Gryzeldou Batorównou, dcerou krále Stefana Bátoryho.

V okolí hrad Pieskowa Skala a Bydlin. V sousedním kraji Slaskie další hrady.


hrad Prandocin	zpět na mapu kraje Malopolskie	hrad Roźnów