Polsko

Kraj  Podkarpackie - HRADY
RYTWIANY   
nepatrný zbytek vodního hradu

znak podokresu Rytviany

      

Zbytky zdiva hradu se nacházejí na okraji vsi, v podmáčených loukách v nivě říčky Czarnej. Zbytky nevelkého hradu byly archeologicky zkoumány teprve v 80. letech 20. st.; ani historie hradu není doposud dostatečně probádána.
Ještě nedávno se mělo za to, že zakladatelem hradu byl Wojciech Jastrzębec, biskup krakovský a pozdější arcibiskup hnězdenský. Důvodem pro tuto hypotézu byla zmínka Jana Długosze v Liber Beneficiorum o tom, že Wojciech Jastrzębec koupil od pánů ze Skotnik Rytwiany a nechal zde pro své bratrance někdy v letech 1420 až 1436 vystavět velkým nákladem „pěkný hrad". Archeologické výzkumy i další archívní záznamy však posunuly existenci hradu do 14. st. Písemné prameny totiž uvádějí hrad Rytwiany již r. 1397, kdy byl předmětem sporů mezi radomským kastelánem Klemensem z Mokrska a Małgorzatou, vdovou po Paszkovi z Rytwian. Z toho je zjevné, že hrad tou dobou už nějaký čas existoval a jeho staviteli byli právě pánové ze Skotnik.
Teprve r. 1414 se Rytwiany nacházely v nikách vzpomínaných bratranců pana biskupa Wojciecha Jastrzębca a je zde výslovně uváděna kaple. Snad to tedy byla biskupská přestavba a třeba právě vybavení objektu novým sakrálním prostorem, která vedla kronikáře ke zmínce o „pěkném hradu". Tento hrad byl pak přinejmenším do konce 15. st. sídlem rodu Jastrzębeckých-Rytwianských. Později náležel rodům Kurozwęckých, Łaských, Tęczyńských a Opalińských.
V dokumentu z r. 1516 je zmiňován požár hradu. Rezidence byla opravena, avšak po vypálení a poničení uherským vojskem Františka Rákocziho r. 1657 přestala plnit svou obytnou funkci a byla opuštěna. Ještě r. 1727 provedli další renovaci objektu Sieniawští, definitivně pak byl opuštěn a pobořen za Potockých r. 1859. Od té doby sloužil jako zdroj stavebního materiálu a byl prakticky rozebrán.

Do dnešních dob se dochoval vysoký střep cihlového zdiva jihozápadního nároží jižního paláce, podepřeného mohutným nakoso postaveným opěrákem. Zdivo je vyzdobeno klasickým dekorem pásů našikmo kladených cihel a sítí kosočtverců tmavých, více vypálených cihel. Kapsy a otisky stropů v interiéru tohoto fragmentu dokazují, že jižní palácové křídlo mělo minimálně tři nadzemní podlaží, pod nimiž se nacházely ještě klenuté sklepy.
Archeologický výzkum rozlišil dvě fáze výstavby objektu. V první fázi, datované do konce 14. st., byl postaven obdélný palác o rozměrech 13 x 39 m, jednotraktový, třípodlažní, protažený v ose východ - západ. Tomuto paláci náleží dochované nároží. Na sever od něho snad stál obdobný palác o stejné orientaci, jemuž náleží vykopané zdivo na západě (to však může patřit i původní obvodové hradbě). Mezi nimi se nacházelo nádvoří. Charakter a průběh obvodového opevnění není zcela jasný; jeho existence je však evidentní.
Ve druhé fázi, spadající do první pol. 15. st., vzniklo obvodové opevnění - hradba obíhající areál ve tvaru čtverce, o nestejné síle. Starý jižní palác stál uvnitř a nebyl do obvodového opevnění zapojen. Při severní hradbě však byl postaven nový velký palác, přiléhající k obvodovému opevnění. Pokud existoval starší severní palác, tehdy zanikl. Vstupní brána byla situována ve východní hradbě pravidelného opevnění.
V okolí nalezneme zámek Kurozweki a další památky v kraji Podkarpackie

hrad Rembów

zpět na mapu kraje Swietokrzyskie

 hrad a město Sandomierz