Polsko

Kraj  Podkarpackie - HRADY
TUDORÓW   
donjon - jediná stojící věž tohoto typu v Polsku

znak okresu Opatów

Uprostřed močálů a mokřadů, obtékaný ze tří stran malým bezejmenným potokem - přítokem Opatówky - se zvedá malý skalnatý ostroh, na jehož výběžku stojí mohutná hranolová věž, jediná svého druhu na Sandoměřsku. Na rozdíl od pozdně středověkých hrádků v Dębnie, Starým Kiełbowie či Włoszczowej, kde se dochovala pouze zemní opevnění a stopy věží byly nalezeny jen díky archeologickým pracím, v případě Tudorówa je tomu přesně naopak.
První zmínky o opevněném sídle v Tudorówě se objevují v písemných pramenech r. 1371. Tehdejší soudní dokumenty uvádějí, že majitelem objektu nazývaného castrum Tudorow byl jakýsi Pełka z rodu erbu Janina (stříbrný terč na červeném poli). K tomuto rodu přiřazuje Jan Długosz i následující majitele Mikołaje a Piotra, své současníky z pol. 15. st. a zřejmě Pełkovy potomky a dědice.
R. 1514 koupil od Jana Tudorowského ves a hrad Tudorów Krzysztof Szydłowiecki, tehdejší sandoměřský kastelán a pozdější korunní kancléř, a připojil ho ke svému opatowskému zboží. R. 1536 přešel statek jako věno jeho dcery Žofie na Jana Tarnowského, velkého korunního hejtmana. Dalšími majiteli pak byli Ostrogští, Lubomierští, Sanguszkové, Potočtí a nakonec Karští.
Předpokládá se, že hrad byl definitivně opuštěn na konci 17. st. a stal se zdrojem stavebního materiálu. Věž však byla ještě ponechána a sloužila jako skladiště; teprve později přestala být využívána a udržována. Její interiér je veřejnosti nepřístupný (...i když).
Výběžek byl od okolní planiny oddělen příkopem a kamenohlinitým valem. Věž je postavena z větších vápencových kamenů a malých plochých lupkových desek. Měla obytný charakter, ovšem s výraznými převažujícími obrannými rysy. Její obdélný půdorys má v přízemí rozměry 9,35 x 10,5 m a tloušťku zdiva přes 2 metry. Výška věže dodnes dosahuje téměř 20 m. Měla minimálně 3 podlaží, která se projevují i navenek ústupky ve zdivu. Horní podlaží je dochováno pouze částečně.
Původní vstup do věže se nacházel ve II. podlaží na západní straně; dodnes se projevuje zazděným otvorem se zbytkem hrotitého ostění. Jednotlivé strany věže byly opatřeny střílnami a průduchy, nyní většinou zazděnými. Nynější vstup v přízemí byl nepochybně proražen až sekundárně při novodobém utilitárním využití stavby. V novověku také věž dostala silné omítky s plasticky vyznačeným nárožním pseudokvádrováním.
Výsledky výzkumů datují věž do pol. 14. st. jako součást původního hradu, ačkoliv Guerquin kladl její vznik až do 16. st. Věž byla hlavní a patrně jedinou kamennou stavbou hradu. Za zděnou hradbou kromě ní stály zřejmě již jen menší dřevěné hospodářské budovy. Objekt byl velmi málo známý a dlouho neprozkoumaný, až v letech 1989 až 1990 zde proběhly archeologické a stavebně historické práce M. Florka.
V okolí nalezneme Miedzygorz, Opatów, Ossolin  a pevnost Kryźtopór 

kostel Tarczek

zpět na mapu kraje Swietokrzyskie

 klášter Wachock