Fronsburg

FRONSBURG

gotický hrad renesančně a barokně upravený

Fronsburg se původně jmenoval Freundesperch, což znamená "Hrad přátel". Původně byl sídlem ministeriálního šlechtického rodu sloužících hrabatům von Hardegg. Kolem r. 1230 byl prvně písemně uveden jakýsi Hadmar von Freundesperch. R. 1281 se objevuje v knize kláštera sv. Bernarda Winther von Vriuntsperch, jakož i jeho bratři Leutwin a Leo von Vreuntsperch.

Po r. 1300 se zde za sebou vystřídalo několik majitelů. R. 1430 hrad dobyli husité a vyplenili odtud celé jeho okolí. R. 1448 předal Fronsburg hrabě Michal von Hardegg bratrům Oswaldovi a Štěpánovi Eiczinger jako svobodné panství, ovšem pod podmínkou, že při vymření jejich rodiny se opět stane lénem. Hrabě Zikmund von Hardegg prodal r. 1569 panství Kryštofu Lampelu z Freundsbergu, který zanedlouho (r. 1587) získal šlechtický titul – svobodný pán von Fronsburg. Poslední člen rodu Lampel umírá r. 1676.

R. 1739 prodává svobodný pán František Reinhold von Andlern, již na renesanční zámek přestavěný, původní hrad hraběti Zikmundovi Bedřichovi Khevenhüller, který je spojil do jednoho panství se svým hrabstvím Hardegg. Když se hrad Hardegg stal již dále neobyvatelný, byl opuštěn a stal se časem zříceninou, přestěhoval se úřad správy panství a zemský soud v r. 1776 sem na Fronsburg. Zde byla pod kaplí vybudována rodinná hrobka.

Celá zámecká dispozice byla v průběhu 18. st. značně přestavěna v barokním slohu. Mezi lety 1886 až 87 došlo k další rozsáhlé celkové rekonstrukci celého objektu v duchu historického romantismu. Po smrti kněžny Gabriely Viktorie, poslední příslušnice rodu Khevenhüller-Metsch v r. 1972, přešel zámek svatbou její dcery do majetku rodiny Bongart. Současným majitelem je ing. Albrecht Bongart. Bývalý hrad je dobře udržován a stále obydlen. Veřejnosti je přístupný pouze po předchozí dohodě.

Rozsáhlá zámecká dispozice se nalézá na terase nad potokem jménem Fugnitzbach. Jedná se o členitou, zvenku poněkud stěsnanou skupinu budov, která obklopuje dvě nádvoří.

Západní průčelí bylo v II. pol. 18. stol. přestavěno a byla sem přemístěna brána. Tříosý střední rizalit je flankován dvěma vyčnívajícími válcovými věžemi (bastiony). Na plochém trojúhelníkovém štítě nad vstupem je umístěn velký alianční erb rodu Khevenhüller-Metsch s jemnou rokokovou výzdobou.

Za bránou se nachází předhradí pocházející ještě ze 16. st. Jeho severozápadní strana byla přestavěna již v 16. st. na zámeckou kapli, která byla v 17. st. znovu upravena. Ostění kamenného portálu je po stranách vyzdobeno drážkovými pilastry a bohatě zdobeným ornamentem trámoví, jakož i profilovanou římsou. Nad ním je zazděn ještě jeden erb rodu Khevenhüller. Železné dveře pocházejí ze 17. st. a mají ještě původní kování a zámek. Výbava sálů s křížovou klenbou pochází z několika století. Pozoruhodný je výklenek na svátosti, jenž spočívá na znovu použitém pozdně gotickém kamenném rámu s barokními motivy. Na stěny byly v 19. stol. zavěšeny náhrobní desky pro členy rodiny Khevenhuller-Metsch.

Vedle kaple stojí štíhlá neomítnutá válcová věž s osmiúhelníkovou nástavbou. Spodní část vybavená nerovnými okny a vysoko umístěným vstupním portálem pochází ještě z pozdního středověku. Její zdivo poukazuje na zbudování na konci 15. st. Osmiboká nástavba s jehlanovou střechou byla doplněna až mezi roky 1886 až 87. Naproti leží někdejší stáj, jejíž valená klenba je nesena dvěma pilíři čtvercového půdorysu.

Projdeme li branou s půlkruhovým portálem a průjezdem s valenou klenbou (plackou) dostaneme se na vnitřní zámecké nádvoří. Uprostřed se nalézá studna s barokní kamennou obrubou a sochou Immaculaty. Budovy obklopující nádvoří představují patrně původní jádro hradu. K nejstarším dodnes zachovaným stavebním detailům patří dva renesanční portály datované k r. 1544. O něco mladší jsou některá ostění oken na dvoupodlažní obytné budově. Z téže časové epochy pochází též arkádová chodba ve východní části nádvoří, zasahující do obou pater. Tři široké oblouky v přízemí přiléhají na silné kamenné sloupy. Nad nimi probíhá kamenná balustráda spolu se sedmi štíhlými toskánskými sloupy, které podpírají neobvykle úzké oblouky. V patře jsou vnitřní prostory vybaveny částečně jednoduchou štukovou výzdobou stropů.

Před jižní obvodovou hradbou stojí v hezké zahradě barokní věžový pavilón se zalomenou stanovou střechou. Jedná se přitom o bývalou věž, která byla v 19. st. přestavěna na polygonální zahradní budovu. Dodnes se u této hradby (v zahradě) zachovalo několik půlkruhových bašt.

Před jižní částí zámku leží dvůr z I. pol. 19. st. Prohlédnout lze jen zvenčí, obě nádvoří jsou ale většinou nepřístupná.

V okolí se nachází hrady Oberhöflein, Starrein a další v okrese Weinvierteil.


hrad Feinfeld	zpět na mapu okresu Waldvierteil	hrad Gars a. Kamp