KLACZYNA

KLACZYNA něm. Kauder

Zřícenina malého vodního hrádku "Žroutštejn"

Zřícenina malého hradu (či spíše tvrze) v horní (jihozápadní) části vsi, asi 400 m jihozápadně od kostela, severně od silnice procházející vsí. Hrad stál přímo v ploché nivě Szalone Nysy, na nizounké, zčásti nasypané výspě chráněné původně vodním příkopem, dnes zaneseným a pouze zamokřeným.

Hrad byl založen v průběhu (snad až v poslední čtvrtině) 15. st. Do konce 14. st. byla Klaczyna v majetku rodu Bierchin (větev von Schweinichen), od r. 1399 jsou zde připomínáni Riebnitzové (od pol. 15. st. jejich falkenbergská linie). Z nich byl nejvýznamnějším Diprand, od r. 1491 do své smrti r. 1501 podstarosta u knížecího dvora svídnicko-javorského. Pan Diprand odkoupil část statku od svého otce (1487) a část od Hanse von Zedlitz ze Zebrzydowa (1491). Po Klaczyně se psal poprvé r. 1482 a snad právě on byl stavitelem hradu. Objekt byl zničen za třicetileté války a již nebyl obnoven.

Stavba z 15. st. byla jednoduchým sídlem charakteru tvrze. Téměř čtvercový areál o rozměrech 15,5 x 17 m byl obklopen jednoduchou hradbou a z vnější strany byl chráněn vodním příkopem napájeným z řeky.

Uprostřed areálu stála vysoká hranolová věž o rozměrech 7 x 7 m se zdmi asi l m tlustými. Měla čtyři podlaží. Její přízemí se po obsypání materiálem zvenčí stalo suterénem. V patře je na jihovýchodní straně patrný relikt vstupu a na jihozápadě střílnové okénko. Z věže je dnes dochován střep dvou stěn, ačkoliv ikonografie z 19. st. (1874) ji představuje ještě v úplnosti (i když se stromy na koruně zdiva) a teprve nedatované archivní fotografie (po r. 1900 ?) ukazují její zřícené torzo s hromadou čerstvých sutin.

Před pol. 16. st. byl skromný rozsah tvrze rozšířen na dvojnásobek o další díl, který ke staršímu jádru přiléhal na jihovýchodě. Měl rozměry 17 x 17 m a koncentrovalo se sem zejména hospodářské a obslužné zázemí, ale zřejmě i část obytných ploch místo nepohodlné věže.

Tato renesanční stavební etapa je charakteristická použitím bílé, velmi pevné malty. Nově vzniklý prostor byl obestaven obdélnými křídly na jihozápadě, jihovýchodě a severovýchodě (zde byl prostor přízemí otevřen do nádvoří širokou arkádou), která uzavírala centrální dvorek.

Ve východním nároží stála rozměrná kuchyně, největší objekt na hradě (6,5 x 7,5 m - tj. 13 % celkové rozlohy !). Z kuchyně bohužel zbyla pouze část jihozápadní stěny s nikou a výběhem klenby. Na klenbu původně navazoval vysoký, stupňovitě se zužující dýmník. Až téměř do konce 19. st. byl kuchyňský komín společně s kompletní hranolovou věží dominantami hradu. Zatímco z věže však dodnes zbyly alespoň dvě stěny, dýmník kuchyně zanikl zcela.

Nová výstavba se dotkla i starší části. Stará obytná věž byla obestavěna na jihovýchodní a jihozápadní straně úzkými patrovými hospodářsko-komunikačními trakty se vstupem od severu. Dolní prostor na jihozápadě byl zaklenut (zbytek valené klenby). Snad proto byla stará jihozápadní obvodová hradba podepřená třemi opěráky. Jak je patrné ze starších rytin, všechny stavby (včetně staré věže) byly zakončeny módní půlobloučkovou atikou.

V okolí hrady Świny a Bolków


hrad Jawor	zpět na mapu kraje Dolní Slezsko	hrad Legnica