| Polsko |
 |
| Polsko |
|
|
Kraj Malopolskie - HRADY |
|
|
|||
ROŹNÓW
 |
|||
| zřícenina gotického hradu a nedostavěná renesanční pevnost | |||
|
znak města |
erb Záviše Černého |
erb rodu Tarnowských |
|
|
|
|
||
|
|
|||
|
nevelké zbytky středověkého hradu na nejvyšším místě výběžku hřebene nad meandrem řeky Dunajce |
|||
|
|
|||
|
|
|||
| Zakladatelem hradu se jeví v historických souvislostech neznámý příslušník rodu s gryfem v erbu, otec Petra a Klementa, kteří se po Roźnowu již psali. Poprvé písmem se hrad připomíná r. 1370 jako "castrum". Byl tedy založen a vybudován někdy kolem pol. 14. stol. | |||
| Roźnowští drželi svůj rodový hrad až do počátku 15. stol., kdy se dostal do rukou bratrů Mikuláše a Petra Kurowských. R. 1426 získal hrad Záviš Czarny z Garbowa. Sňatkem jeho vnučky pak hrad i panství na počátku 16. stol. přecházejí do majetku významného rodu Tarnowských. V té době však starý hrad nebyl využíván a postupně chátral. Byl pak nahrazen nově budovanou, ale nedostavěnou, pevností v nižší poloze. | |||
|
|
|||
| Po vybudování Roźnowské přehradní nádrže se dnes hrad nachází na vysokém břehu. Dochované zbytky ukazují , že zděný hrad byl založen na pravidelném půdorysu obdélníka o rozměrech 20 x 44 m. Do dnešních dob se dochovaly vysoké zbytky dvou vnějších zdí a fragment jižního nároží, kde se tloušťka zdiva pohybuje okolo 2 m. Z vnitřní zástavby se dochovaly pouze dolní partie dvou příček na severní straně hradu. Celý hrad je zarostlý vysokým lesem a náletovými dřevinami. | |||
|
|
|||
|
nedokončená renesanční pevnost s jedním mohutným bollwerkem |
|||
|
|
|||
|
|
|||
|
|
|||
|
|
|||
| Zhruba v pol. 16. stol. zahájil hejtman Jan Amor Tarnowski stavbu bastionové pevnosti. Jak vyplývá z archeologického výzkumu nebyla však nikdy dokončena. Jako taková pak byla v majetku řady význačných rodin, např. Ostrowských, Zamoyských, Stadnických. Příslušníci těchto rodů zde však nesídlili, protože na tomto území neměli vážný zájem a pevnost proto nedostavěli. | |||
|
|
|||
| S velkou pravděpodobností se mělo jednat o pravidelnou pevnost na pravém břehu řeky Dunajce s mohutnými nárožními bollwerky. Zachoval se pouze vstupní objekt brány, část kurtiny a jihovýchodní, již zmiňovaný bollwerk ("beluard"). Ten má protáhlý tvar pětiúhelníka (po delší ose 30 m) a je zbudován z velkých kvádrů. Uvnitř je jediný velký prostor zaklenutý kopulovou klenbou s ventilačními otvory (viz. foto). Kamenné zdi (3 m tloušťky) jsou vybavené v každé stěně dvěma zdvojenými střílnami. Z vnější strany jsou zakončeny v horní části profilovanou římsou na krakorcích, jenž napodobuje machikuly, které otvory střílen zcela pohlcují ve své hmotě. Špice bollwerku nese kamenickou výzdobu (viz. foto). Na počátku 19. stol., kdy již ztratil svou funkci, byl překryt nízkou střechou a změněn na palírnu. Původně byl překryt vrstvou zeminy a v horní předprsni byla umístěna další střelecké postavení | |||
| Od bollwerku vybíhá 70 m dlouhá kurtina, končící v objektu brány. Obdélná brána je dvoupodlažní budova s vjezdem a průjezdem do nádvoří v 7 m výšky. Nedaleko se nachází další torza budov, směřujících k Dunajci, do prostoru nerealizovaného severozápadního dalšího bollwerku. | |||
| Nedokončená pevnost je jednou z nejranějších novověkých fortifikací v Polsku, svědčící o značné vyspělosti stavitele. | |||
| V okolí se nachází hrady Tropsztyn a Nowy Sacz | |||
|
|
|
 |
|
hrad Rabsztyn |
zpět na mapu kraje Malopolskie |
hrad Rytro |
