Polsko |
Kraj Malopolskie - HRADY |
|
SMOLEŃ |
gotický hrad - předchůdce zámku a pevnosti Pilica v sousedním kraji |
|
|
|
|
Zřícenina zděného hradu se nachází v jihozápadní části vsi. Teprve v r. 1997 B. Muzolf zahájil archeologický výzkum, do té doby nepoznané pevnosti. |
|
Hrad, ve středověkých pramenech uváděný pod názvem Pilica, a od 16. st. Smoleń, je prvně zmiňován v dokumentu z r. 1394, uvádějící zdejšího kaplana. V pozdějších listinách se zde na hradě nacházejí purkrabí (od r. 1396), jakož se i vyskytuje označení „castrum“ (1423). |
Hrad od svého založení sloužil jako rodové sídlo Toporczyków – Pileckých. Je pravděpodobné, že jej založil Jan z Pilicy, radomský kastelán v letech 1341–7, v pramenech první potvrzený dědic zdejších usedlostí. Hrad zůstal ve vlastnictví v rukou potomků Jana, bez přerušení až do 15.st. |
V 15. st. pilecké panství přešlo do vlastnictví rodu Leliwitů, synů Alžběty Pilecké a jejího třetího manžela Vincenta z Granowa erbu „Leliwa“. Prvním majitelem hradu z nové linie rodu, která přijala také jméno Pileckých, byl Jan z Pilicy, zastávající hodnost krakovského vojvody v letech 1459–72 a také krakovské kastelána (1479–84). Posledním představitele tohoto rodu byl Jan Pilecki, horodelský starosta, který v r. 1570 prodal hrad krakovskému biskupovi Filipovi Padniewskému. |
Biskup předal panství svému synovci Vojtěchovi Padniewskému, který ale již nebydlel na hradě, nýbrž ve dvorci nazvaném Smoleń, nalézajícím se na úpatí hradního návrší. Zde před svou smrtí v r. 1610 nechal vystavět v městě Pilica opevněné sídlo ve stylu italské renesance. |
Nedostatek výsledků z výzkumů ztěžuje rekonstrukci etap vývoje středověkého hradu. Uspořádání dodnes zachované zříceniny svědčí o tom, že se skládal z horního hradu, který měl v půdorysu tvar oválu, jenž zaujímal štít skalního návrší, jakož i přiléhající k úpatí skály 2 předhradí (viz. půdorys). |
Hlavní stavbou horního hradu byla válcová věž o průměru okolo 7,5 m, vybudovaná ze zdejšího vápence, v dnešní době zachovaná jen do výšky 16m. Vystavěna je v západní části dispozice, uvnitř obvodové hradby lemující hranu návrší. Součástí vnitřní zástavby jádra hradu tvořila zajisté rovněž obytná budova, z které se zachovaly části základu na půdorysu nepravidelného obdélníku. |
Hospodářské zázemí tvořilo pětiboké východní předhradí, v jehož obvodové hradbě se nacházela vstupní brána. Druhé předhradí , přiléhající k jádru od západu, bylo také ohrazeno obvodovou hradbou, v půdorysu mělo tvar protáhlého obdélníku a mělo svou vlastní bránu. Uvnitř se nalézala v jižní části studna s kamennou vyzdívkou. |
Dodnes jsou viditelné zbytky zdí nebo základy budov přistavěných k obvodové hradbě. Zahájené výzkumy a vykopávky se zaměřují nejen na rekonstrukci polohy budov, avšak především určení přesné doby jeho založení. Splnění tohoto požadavku umožní zjistit věrohodnost odkazu ze 16. st. od historika Matěje Stryjkovského, který zapsal k r. 1300 dobytí hradu Pilica vojsky Václava II. Nelze vyloučit, že tato informace se týkala opevněné stavby, jejíž zbytky pocházející z konce 13. a počátku 14. st., byly nedávno odkryty na nedalekém vrchu Biśnik. |
V okolí se nachází hrad Bydlin. Další památky tohoto typu nalezneme v sousedním kraji Slaskie. |
hrad Slawków |
zpět na mapu kraje Malopolskie |
klášter Szymbark |