Slawków - hrad


*SLAWKÓW*
*zřícenina městského hradu - tvrze*

znak města









Sławków ležel na důležité obchodní stezce spojující Slezsko s Krakovem. Na počátku poslední čtvrtiny 13. st. zde bylo založeno město dle magdeburského práva. Jeho význam souvisel nejen s existencí obchodní stezky, ale také se začínajícím dolováním olova a stříbra v blízkém okolí.

R. 1295 vydal král Václav II. majiteli města krakovskému biskupovi Janu Muskatovi právo opevnit město hradbou, který této možnosti neprodleně využil. Z hradeb o délce téměř 1,5 km se však dodnes nic nedochovalo a jejich průběh je spíše hypotetický.

Současně se založením města (1280-83) byl na jihovýchodní straně nedaleko za linií (budoucích) hradeb založen krakovským biskupem Pawłem z Przemankowa hrádek, svěřený biskupskému purkrabímu. Poprvé je připomínán r. 1289, kdy Jindřich IV. Probus během výpravy proti Krakovu zabral hrady Krakov a Pieskowa Skała a předal je Henryku z Woszowa.

R. 1291 pak Sławków získává jako léno český král Václav II. V této oblasti to byly právě tyto hrady a majetky biskupa Jana Muskaty, které byly hlavní oporou Čechů v bojích o krakovský trůn proti knížeti Władysławu Łokietkovi.

Původní hrad byl rozsáhlým opevněním tvaru nepravidelného čtyřúhelníka o rozměrech cca 124 x 90 x 75 x 90 m. Silná obvodová hradba byla údajně již od počátku zpevněna obdélnými dovnitř otevřenými baštami, z nichž severovýchodní je v základech dochována. Biskup Jan Muskata tento patrně ne zcela dokončený hrad na přelomu 13. a 14. st. výrazně přestavěl.

Údajnou jihovýchodní baštu proměnil na rozměrnou obytnou věž (cca 11 x 12 m), která byla vydělena z opevnění, obklopena parkánovou hradbou a samostatným příkopem a získala tak *charakter samostatného hrádku.* V poslední fázi Muskatových aktivit byla rozšířena o schodiště a okolní opevnění (parkán) bylo na severozápadě vybaveno vlastní branou. Celek tohoto hrádku byl obklopen samostatným příkopem a valem, čímž byla výrazně snížena obranyschopnost původního areálu (který nabyl charakteru předhradí), na jehož vyšší obranyschopnost se zřejmě rezignovalo, neboť val překryl část obvodových hradeb.

Za jejich zkázu mohou zejména husitské nájezdy v letech 1433, 1434 a 1457, po kterých již zničené opevnění nebylo obnoveno a bylo rozebráno. Největší poničení hradu znamenal útok husitských oddílů Jerzygo Stosze z Olbrachtowic r. 1457. Zbytkem městského opevnění je pouze zachovaný příkop a val v parku na jižní straně.

V 16. st. byl za příkopem hradu na západní straně poškozeného a snad již z větší části i opuštěného hradu vybudován nový dvůr krakovských biskupů. Starý hrad byl pro účely této stavby pobořen a rozebrán na stavební materiál.

Dnes jsou v parkovém areálu dochovány zdi přízemí obytné věže a části hradeb areálu, obnažené archeologickým výzkumem J. Pierzaka v letech 1984-92 a následně zakonzervované.

V okolí se nachází *Rabsztyn* a další hrady v sousedním kraji Slaskie


hrad Sekowa	zpět na mapu kraje Malopolskie	hrad Smoleń